Tématem v pořadí již 4. výjezdu, který se uskutečnil 21. ledna byly vztahy. Cíle výjezdu byly:
- rozvoj komunikačních dovedností jako předpoklad pro utváření zdravých vztahů jak v komunitě dětského domova, tak i mimo ni
- umění rozpoznat, pojmenovat a sdělovat vlastní emoce a potřeby v konfliktní situaci
- umění formulovat potřeby k možnému řešení situace
- umění naslouchat druhému v situaci konfliktu
Dopoledne pracovali vychovatelky a vychovatel, kteří jsou zapojení v projektu, a děti odděleně. Obě skupiny hledaly konfliktní a problémové situace vzájemného soužití. Vybrané situace připravily do podoby scének. Děti hledaly konfliktní situace ve dvou kategoriích: já vs. kdokoliv kromě vychovatelů/ek a já vs. vychovatel/ka, po diskusi se však rozhodly ztvárnit pouze situace z kategorie já vs. vychovatel.
Odpoledne bylo věnované přehrávání scének a jejich rozboru. U každé ztvárněné situace děti společně s vychovatelem a vychovatelkami pojmenovávali pocity, potřeby a obavy zobrazených postav. Hledali smírná řešení, diskutovali nad problémovými situacemi v dětském domově. Scénky, které představily vychovatelky, se týkaly lhaní, porušování pravidel a neshod na skupinách. Děti otevřely téma nespravedlnosti (různé tresty za stejné prohřešky) a nespokojenosti s prací jednoho vychovatele.
Rozbor scének byl velmi emotivní. V závěrečné reflexi všichni hodnotili výjezd jako velice náročný. Ocenili však možnost podívat se na problematické situace i pohledem druhé strany.
Tématem 5. výjezdu byl samostatný život. Cíle výjezdu byly:
- zážitkovou hrou si vyzkoušet "samostatný život", zorientovat se v tom, co vše je nutné si zařídit, a uvědomit si, jaké krizové situace mohou v životě nastat
- vytvořit rituál odchodu z dětského domova
V dopoledním bloku po rozehřívacích a skupinových hrách děti pod vedením vychovatele Pavla formulovaly svoje představy o posledním dni v dětském domově a o způsobu rozloučení.
Odpolední blok byl věnován situační hře na samostatný život.
Děti byly rozděleny do dvojic, dvě děti byly ve dvojici s vychovateli. Každá dvojice dostala kartu s popisem svojí postavy. Každá postava měla jinou výchozí situaci. Lišil se věk odchodu z DD, výše odchodného, výše našetřených peněz, úroveň vzdělání a praxe, ne/zaměstnanost, preference při hledání bydlení a další osobní charakteristiky. Cílem každé postavy bylo přežít/žít důstojný život. Hra měla několik kol, v rámci nichž si postavy musely zajistit práci, bydlení, mohly si vyřídit dávky na úřadě, musely platit výdaje na jídlo, mobil a další věci. Dle potřeby obcházely stanoviště: práce, bydlení, úřad, půjčky, obchod, kde vybíraly z reálných nabídek práce a bydlení, byl jim vypočítán nárok na dávky apod. Děti mohly využít roli poradkyně. V každém kole si také musely vylosovat jednu až dvě karty, které jim nabídla postava „osud“. Karty osudu obsahovaly pozitivní a negativní situace (dostal/a jsi prémie v práci, ukradli ti doklady a někdo si na tebe vzal půjčku atd.). Na konci každého kola si děti spočítaly rozdíl příjmů a výdajů a zjistily, jak si vedou. Celkem měla hra pět kol.
Děti i vychovatelé hodnotili výjezd velmi pozitivně. Pojmenovali ho jako hravý, odlehčený a prakticky zaměřený. Děti ocenily dopolední hry, pochvalovaly si vytváření rituálu rozloučení pod vedením vychovatele Pavla. I odpolední hra je velmi vtáhla. Aktivně se snažily řešit životní situace svých postav.